Zero etc.

Můžeme si vyprávět krásné příběhy, i když čelíme katastrofě?
Performance-dialog Cécile Da Costa, její osmileté dcery Thelmy a performera Lukáše Karáska.

„Mami, až vyrostu, budou v oceánech pořád ryby?“

Je těžké si představit budoucnost. Modely, paradigmata selhávají. Tak pojďme začít od začátku, z ničeho, z bodu nula.
Tam najdeme nekonečný prostor linií, tvarů, dimenzí…
Tam se mohou setkat tři lidé…
Čas je, příběh může začít: Bylo nebylo…

Autorská inscenace Cécile Da Costa vznikla v době, kdy se musela zastavit a jen pozorovat. A začala přemýšlet o budoucnosti a neznámých vyhlídkách. 
Když se podíváme před sebe, vidíme možný kolaps naší společnosti. Nebo dokonce civilizace?

Zastavil by tento kolaps očekávanou budoucnost, nebo by otevřel nekonečné množství dalších?

Neexistuje žádná odpověď, jen další otázky.

„Musíme se raději oprostit a přepnout z režimu pozorování, analyzování, přikazování a ovládaní do režimu experimentování, jednání, cítění, přizpůsobování.“
David J. Snowden and Mary E. Boone, A Leader’s Framework for Decision Making.

Premiéra: 26. února 2022
Délka: 40 minut

Tvůrce, performerka, choreografka: Cécile Da Costa
Performer, choreograf: Lukáš Karásek
Performerka: Thelma Anouk
Dramaturgie, zvukový design: Ondřej Holba
Hudba: Martin Janíček
Scénografie: Dragan Stojčevski
Světelný design: Jiří Šmirk
Kostýmy: Dorota Krátká
Projekce: Dominik Žižka
Fotograf: Vojtěch Brtnický
Producent: ProFitArt
Koproducent: Tanec Praha z.ú. / PONEC – divadlo pro tanec
Partneři: Cirqueon, Uhelný mlýn
Za podpory: Hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR



Účinkují: Cécile Da Costa, Lukáš Karásek, Thelma Anouk Da Costa

Recenze

„Da Costa využívá notoricky známé situace, kdy jsou rodiče nuceni reagovat na neustálé dotazy svých čím dál chytřejších ratolestí, a rozehrává na jevišti banální komiku, která ale nepostrádá kouzlo. (…) Inscenace je ve jménu zamýšlené orientace na nejistou budoucnost lidstva prezentována ve futuristickém stylu. Prostá scéna, světlé barvy, jednoduché kostýmy, které neexhibují, ale přesně plní svou úlohu. Hudební doprovod, který je na scéně přítomen a tvoří zvuk naživo, funguje znamenitě, je natolik vnořen do celého dění, že je až nemožné vybavit si ho samostatně. Konečně je také jednou možné takovou formu doprovodu nazvat hudbou. (…) Zero etc. je rozhodně více „etc.“ než „zero“, a to co do kvality i obsahu. Představení není dle všeho primárně určeno dětskému divákovi, ale je pro něj nejen velmi srozumitelné a přístupné, nýbrž dokonce zábavné. Nová inscenace Cécile Da Costa by se tak mohla stát celkem výjimečným počinem na scéně současného tance a být pro školou povinné publikum otevřenou bránou k performance art.“


Michaela Kessler, Opera plus, 4. března 2022

„Na téma apokalyptické vize vytvořili umělci prostor pro souběh mnoha významů, pro stékání nejednoznačnosti s realitou a dospělá přesvědčení nechali narazit na dětskou bezprostřednost. (…) Čtyřicetiminutové představení o apokalypse vytvořilo mnoho vlastních představ, spustilo asociativní proud „co kdyby“ a nespokojilo se s nedostatkem odpovědí na „proč“. Dílo, atakující primární centra lidského pudu sebezáchovy, tvůrci zarámovali do realistické situace, kterou by bylo možné volně nazvat konference o možných koncích a jak se na ně připravit, nebo nácvik na přednášku, současně ale také jako výsek z rodinného života v mezní situaci, která však s ohledem na dítě svou krajnost popírá (nebo aspoň předstírá, že není tak hraniční). (…) Zkušená choreografka a charismatická performerka Cécile Da Costa vytrvale držela přesná gesta a promptně přecházela mezi rolemi, včetně autenticky pojaté mateřské souhry s vlastní dcerou.“


Hana Strejčková, Taneční aktuality, 17. března 2022

Novinky o inscenaci